Jak napsat ŠVP pro mateřskou školu podle revidovaného RVP PV
Školní vzdělávací program (ŠVP) není povinná slohová práce do archivu, ale popis toho, jak vaše škola opravdu vzdělává. Návod projde sedm částí, které má ŠVP podle revidovaného RVP PV obsahovat, ukáže, jak sestavit flexibilní integrované bloky nad čtyřmi vzdělávacími oblastmi, a upozorní na chyby, které se v dokumentech objevují nejčastěji. Je volně dostupný a nevyžaduje registraci.
Podle kterého znění píšete? Návod vychází z revidovaného RVP PV, podle kterého musí každá mateřská škola pracovat nejpozději od 1. 9. 2027. Pokud ještě upravujete ŠVP podle dosavadního znění, rozdíly shrnuje poslední oddíl návodu. Přehled změn a termínů →
Co je ŠVP a co po škole chce zákon
ŠVP PV je Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Vydává ho ředitel školy podle školského zákona, zveřejňuje ho na místě přístupném veřejnosti a dokument musí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem – u mateřských škol s RVP PV. Není to dobrovolná metodika, ale povinná dokumentace, podle které se ve škole opravdu pracuje.
RVP PV stanoví rámec: cíle a pojetí předškolního vzdělávání, čtyři vzdělávací oblasti s očekávanými výsledky učení, osm klíčových kompetencí, dvě základní gramotnosti, požadavky na pedagogický tým a podmínky vzdělávání. ŠVP tento rámec převádí do reality jedné konkrétní školy – s jejími prostorami, dětmi, týmem, obcí a zvyky.
Proto neexistuje vzorové ŠVP, které by šlo použít. Dvě školy mohou vycházet ze stejného rámce a mít přitom zcela jiný dokument: jedna má zahradu s ovocnými stromy a smíšené třídy, druhá dvě patra v panelovém domě a třídy podle věku. Rozdíl v podmínkách má být na ŠVP vidět.
ŠVP zároveň čte někdo zvenčí – Česká školní inspekce, zřizovatel i rodiče – a někdo uvnitř: učitelé, kteří podle něj plánují práci ve třídě. Musí být tedy srozumitelné a současně prakticky použitelné. RVP PV k tomu říká jen to, že má být přehledné a podávat ucelený obraz o škole; celkový rozsah nestanoví.
Než začnete psát: co si připravit
Psaní se výrazně zkrátí, když si předem shromáždíte podklady. Bez nich se kapitoly píší zpaměti a text se pak rozchází se skutečností.
- Základní údaje o škole – název, sídlo, kontakty, zřizovatel, nejvyšší povolený počet dětí, počet a složení tříd.
- Popis budovy a zahrady – jaké máte prostory, čím jsou výjimečné a co naopak omezuje (malá třída, chybějící tělocvična, hluk z ulice).
- Obecné složení pedagogického týmu a přehled toho, v čem se učitelé v posledních letech vzdělávali a co plánují.
- Výsledky poslední autoevaluace a poslední inspekční zprávu – co se doporučovalo zlepšit.
- To, čím se škola profiluje – polytechnika, environmentální výchova, logopedická prevence, práce s dětmi s odlišným mateřským jazykem, spolupráce se základní školou.
Ujasněte si také, kdo bude psát a kdo připomínkovat. Odpovědnost za ŠVP nese ředitel školy, ale RVP PV počítá s tím, že se na tvorbě podílejí pedagogičtí pracovníci, případně další zaměstnanci, a že podněty mohou dávat i rodiče. Osvědčuje se věnovat ŠVP pedagogickou radu nebo delší společné setkání. Dokument napsaný jedním člověkem o samotě se do praxe prosazuje mnohem hůř.
Sedm částí ŠVP podle revidovaného RVP PV
Co má ŠVP obsahovat, stanoví sedmá kapitola RVP PV: identifikační údaje školy, charakteristiku školy, pedagogický tým školy, podmínky vzdělávání, charakteristiku vzdělávacího programu, vzdělávací obsah a plán autoevaluace. Kdo tyto zásady dodrží, má ŠVP v souladu s RVP PV.
U každé části níže najdete, co do ní patří a na co si při psaní dát pozor. Rozsah není měřítkem kvality: jedna strana, která odpovídá skutečnosti, je lepší než deset stran obecných formulací.
1. Identifikační údaje školy
Název dokumentu „Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání“, který můžete doplnit motivačním názvem; název školy, sídlo a kontakt; ředitel školy a jméno osoby zodpovědné za tvorbu ŠVP; údaje o zřizovateli; číslo jednací; platnost a účinnost dokumentu; podpis ředitele a razítko školy, nebo elektronický podpis ředitele.
Na co si dát pozor: údaje mají odpovídat zápisu ve školském rejstříku, nesmí chybět číslo jednací ani datum účinnosti a dokument má být zveřejněný na přístupném místě. Kapitola je čistě administrativní, ale bývá zdrojem zbytečných nálezů.
2. Charakteristika školy
Lokalita školy, charakteristika a specifika budovy nebo budov, nejvyšší povolený počet dětí a specifika jednotlivých tříd – kolik jich je, jak jsou velké a zda jsou věkově smíšené, nebo stejnorodé. RVP PV radí uvádět údaje, které se nemění a které školu činí jedinečnou: historii, polohu, dopravní dostupnost. Nemusí to být vyčerpávající popis, jen to, co souvisí se vzděláváním právě u vás.
Na co si dát pozor: popis má odpovídat tomu, co návštěvník na místě vidí. Nepište sem údaje, které se mění každý rok, třeba jména nebo aktuální počty dětí ve třídách.
3. Pedagogický tým školy
Obecný popis složení týmu – kolik učitelů, asistentů pedagoga a dalších pracovníků ve škole působí a s jakou kvalifikací – a profesní rozvoj pedagogických pracovníků: jak ho plánujete, z čeho vychází a jak si v týmu předáváte zkušenosti. Tato část je v ŠVP nová.
Na co si dát pozor: pište obecně a bez jmen – tým se obměňuje a ŠVP by se muselo měnit s každým odchodem. U profesního rozvoje nestačí věta, že se učitelé vzdělávají; popište, jak se o tématech rozhoduje a jak souvisejí s cíli školy.
4. Podmínky vzdělávání
Pět okruhů: psychosociální podmínky, spolupráce se zákonnými zástupci, organizace, životospráva a věcné podmínky. U každé podmínky RVP PV žádá konkrétní popis toho, jak je ve škole zajištěna. Do organizace se promítne i to, co dřív tvořilo samostatnou kapitolu Organizace vzdělávání – uspořádání dne, pobyt venku, odpočinek. Vzděláváte-li děti mladší tří let nebo děti s podpůrnými opatřeními, popište, jak jsou podmínky uzpůsobené jim.
Na co si dát pozor: obecné věty bez obsahu. Kde podmínky nevyhovují, napište, co s tím hodláte udělat a dokdy – samotné konstatování nedostatku nestačí.
5. Charakteristika vzdělávacího programu
Vize a cíle programu, případně profilace školy; vzdělávací strategie, kterými rozvíjíte klíčové kompetence a základní gramotnosti; nastavení pedagogického diagnostikování; způsob, jak zajišťujete individualizaci vzdělávání podle potřeb, možností a zájmů dětí. Vize je dlouhodobá představa, jakou školu chcete mít; z ní plynou cíle a konkrétní kroky.
Na co si dát pozor: strategie popište ke všem osmi klíčovým kompetencím a k oběma gramotnostem, čtenářské i matematické, a to konkrétně: co učitelé dělají, ne jen že kompetence rozvíjejí. Systém diagnostikování má být přehledný a účelný a má učiteli nechat prostor; zjištění o dítěti jsou důvěrná.
6. Vzdělávací obsah
Integrované bloky ve flexibilním uspořádání a další projekty a programy školy. U každého bloku, projektu i programu se uvádí název, hlavní smysl a účel a očekávané výsledky učení, ke kterým směřuje. Součástí je i popis toho, jak budou s obsahem pracovat učitelé na úrovni třídy.
Na co si dát pozor: bloky nemají být ukotvené v čase – o jejich pořadí a délce rozhoduje učitel. U bloku se také neuvádějí všechny myslitelné výsledky a kompetence, jen ty, které k němu mají nejsilnější vazbu.
7. Plán autoevaluace
Oblasti, na které se autoevaluace zaměřuje – podmínky, pedagogický tým, průběh a výsledky vzdělávání –, její cíle, kritéria pro jednotlivé cíle, metody a nástroje (hospitace, vzájemné hospitace, dotazníky, rozhovory, pozorování, analýza dokumentace), termíny a frekvence a odpovědnost učitelů a dalších pracovníků.
Na co si dát pozor: plán má odpovídat cílům, které si v ŠVP kladete, a má být splnitelný. Kritéria formulujte tak, aby se dalo říct, zda bylo cíle dosaženo, a určete, kdo data sbírá, kdo je vyhodnotí a dokdy.
Jak sestavit flexibilní integrované bloky
Integrovaný blok je široký tematický celek, který kolem jednoho smysluplného tématu propojuje více vzdělávacích oblastí. V revidovaném RVP PV je navíc flexibilní: není ukotvený v čase a o jeho pořadí i délce rozhoduje učitel. Ten si pro svou třídu vybírá blok nebo jeho část, které právě odpovídají jejím potřebám, a může kombinovat cíle a obsahy z několika bloků najednou.
Proto mají být bloky široké a tvořené obecnějšími tématy – dávají rámec, ne rozvrh. Bloky nazvané Září, Podzim nebo Vánoce tuhle podmínku nesplní, protože samy určují, kdy se mají dít. Roční období a svátky z práce ve třídě nezmizí; jen přestávají být kostrou ŠVP. Počet bloků RVP PV nestanoví, v praxi se dobře pracuje se čtyřmi až osmi.
Bloky dohromady směřují k očekávaným výsledkům učení ze všech čtyř vzdělávacích oblastí. Každá oblast se dělí na okruhy:
- Dítě a jeho tělo – Tělo, smysly a biologické potřeby; Pohyb, hrubá a jemná motorika; Praktický život; Fyzická zdatnost; Ochrana zdraví
- Dítě a jeho psychika – Sebepojetí, autonomie a emoce; Myšlenkové operace a procesy; Představivost, fantazie, tvořivost; Jazyk a řeč; Předčtenářské dovednosti; Předmatematické představy
- Dítě, ten druhý a společnost – Adaptace v novém prostředí a socializace ve společnosti; Základy etikety a morální hodnoty; Svět lidí a kultury; Základy estetického a kulturního vnímání a vyjadřování
- Dítě a svět – Poznávání světa a přírody; Životní prostředí a jeho ochrana; Bezpečné chování
Pokrytí si ověříte tabulkou bloky × okruhy: u každého okruhu má být aspoň jeden blok, který k jeho výsledkům směřuje. Okruhů je osmnáct a očekávaných výsledků učení v oblastech devadesát sedm; dalších čtyřicet šest patří ke klíčovým kompetencím. Nejčastěji zůstávají stranou předmatematické představy, praktický život a ochrana životního prostředí.
Postup, který funguje
- Zvolte široké téma, které dává dětem smysl a dá se otevřít kdykoli během roku. Má být z jejich světa, ne z kalendáře.
- Napište hlavní smysl a účel bloku – několik vět o tom, o čem blok je a proč ho děláte právě takto.
- Přiřaďte očekávané výsledky učení, ke kterým blok směřuje. Berte je z RVP PV v jeho znění a vybírejte jen ty, které mají k tématu nejsilnější vazbu.
- Doplňte klíčové kompetence, které blok rozvíjí nejvíc, a příklady vzdělávací nabídky. Nabídku formulujte typově („pokusy s vodou a půdou“), ne jako konkrétní den.
- Popište, jak s blokem pracuje třída: že si učitelé plán připravují průběžně, vycházejí z pedagogického diagnostikování a do volby témat zapojují děti.
- Zkontrolujte bloky jako celek – žádný okruh nesmí zůstat bez bloku a stejný výsledek učení nemá být vypsaný u všech bloků.
Příklad flexibilního integrovaného bloku
Název bloku: Co žije a roste kolem nás
Uspořádání: flexibilní – pořadí a délku volí učitel podle zájmu a potřeb dětí; blok se během roku otevírá opakovaně
Hlavní smysl a účel: Děti poznávají přírodu, kterou mají na dosah – zahradu, park, les za školou – a to, jak se v ní žije rostlinám, zvířatům i lidem. Nejde o přednášku o přírodě: dítě má samo pozorovat, porovnávat, ptát se a o něco živého se starat. Blok se dá otevřít na podzim u spadaného listí stejně jako na jaře u záhonu, proto není vázaný na období.
Očekávané výsledky učení, ke kterým blok směřuje (znění RVP PV):
- Pojmenuje a rozlišuje některé objekty ze živé a neživé přírody a zapamatuje si jejich názvy. (Poznávání světa a přírody)
- Porovná charakteristiky a vlastnosti objektů z přírody. (Poznávání světa a přírody)
- Orientuje se v dění a změnách v přírodě a ve svém okolí a přizpůsobuje se jim. (Životní prostředí a jeho ochrana)
- Spolupodílí se na péči o rostliny a živočichy. (Životní prostředí a jeho ochrana)
- Respektuje různé formy života. (Životní prostředí a jeho ochrana)
- Vyhledá společné znaky, shodu, podobu, rozdíly objektů, osob a jevů a odhalí vzájemné souvislosti mezi nimi. (Myšlenkové operace a procesy)
- Zvládá běžné způsoby pohybu v různém prostředí a terénu, prokazuje obratnost. (Pohyb, hrubá a jemná motorika)
- Vypráví jednoduchý děj. (Jazyk a řeč)
Klíčové kompetence, které blok rozvíjí nejvíc: Klíčová kompetence k učení; Klíčová kompetence k řešení problémů; Klíčová kompetence k občanství a udržitelnosti
Příklady vzdělávací nabídky:
- pozorování téhož stromu nebo záhonu v různých obdobích a zaznamenávání změn kresbou a fotografií
- třídění a porovnávání přírodnin podle velikosti, tvaru a povrchu; pokusy s vodou, půdou a světlem
- péče o rostliny ve třídě a na zahradě, krmítko a pítko pro ptáky, hmyzí domek
- pohyb v nerovném terénu při vycházkách, překonávání přírodních překážek
- vyprávění o tom, co děti venku našly a zažily; práce s atlasem a encyklopedií
Jak s blokem pracuje třída: Učitelé blok otevírají ve chvíli, kdy k němu děti něco přivede – nález na zahradě, otázka, změna počasí. Mladší děti se věnují hlavně pozorování a péči, předškoláci porovnávají, zaznamenávají a vysvětlují. Jak dlouho se třída u tématu zdrží, záleží na zájmu dětí.
Jak blok vyhodnotíme: Průběžně zápisem do třídní knihy a krátkou společnou reflexí učitelů: co děti zaujalo, k čemu se chtějí vrátit a kterým dětem jsme se nestihli věnovat. Postřehy o jednotlivých dětech patří do pedagogického diagnostikování.
Blok je záměrně napsaný tak, aby se z něj daly odvodit velmi různé týdny – v jedné třídě vznikne téma o ptácích v zimě, v druhé o klíčení semínek, ve třetí o tom, kam mizí odpad. To je znak dobrého integrovaného bloku: nediktuje, ale nese. Všimněte si také, že u něj není vypsaných všech devadesát sedm výsledků, jen ty, ke kterým opravdu míří.
Od ŠVP k plánování ve třídě
Revidovaný RVP PV neříká, jak se má plán třídy jmenovat ani jakou má mít podobu. Žádá, aby ŠVP popsalo, jak budou učitelé se vzdělávacím obsahem pracovat na úrovni třídy, a odpovědnost za plánování a realizaci dává učitelům. Mnoho škol tomu dál říká třídní vzdělávací program (TVP) – na názvu nezáleží, na obsahu ano.
Podle RVP PV si učitelé plán připravují průběžně a operativně během školního roku, ve vzájemné spolupráci, a do volby témat zapojují děti. Striktní plánování po týdnech označuje za nevhodné, protože dětem nedovolí téma prožít a proniknout do hloubky a vede k povrchnosti. Časová dotace se řídí zájmem, potřebami a možnostmi dětí.
Dobrý plán třídy k blokům ze ŠVP přidává to, co ŠVP nemůže vědět:
- složení třídy – věk, počet, děti s podpůrnými opatřeními, děti s odlišným mateřským jazykem, sourozenci, nově příchozí
- co o dětech víte z pedagogického diagnostikování a ke kterým výsledkům učení proto teď míříte – u tříletých k jiným než u předškoláků, i když je blok stejný
- konkrétní činnosti, pomůcky a prostředí, včetně toho, co do tématu vnesly samy děti
- průběžnou reflexi, která plán během roku mění
Praktické pravidlo: pokud by váš plán šel beze změny použít v jiné třídě, o vaší třídě nic neříká. A pokud by blok ze ŠVP šel použít jen v jedné jediné třídě, je napsaný příliš úzce.
Časté chyby, které stojí za to si ohlídat
Následující chyby se opakují a všechny mají společné to, že dokument vzdalují realitě školy.
Převzaté ŠVP od jiné školy
Vzory kolují a lákají. Problém není v inspiraci strukturou, ale v tom, že převzatý text popisuje cizí budovu, cizí sbor a cizí děti. Rozpor se pozná okamžitě: dokument mluví o keramické dílně, kterou škola nemá, nebo o třídách se stejným věkem, když jsou třídy smíšené. Strukturu přebrat lze, obsah ne.
Kapitoly bez vazby na realitu
Věty typu „vzdělávání probíhá prožitkově a v souladu s individuálními potřebami dětí“ neříkají nic, dokud za nimi nestojí popis toho, jak to u vás vypadá. Užitečná zkouška: u každého tvrzení si zkuste doplnit „to poznáme podle toho, že…“. Co nejde doplnit, je vata.
Autoevaluace jen na papíře
Plán autoevaluace bývá napsaný pěkně, ale odpovídající záznamy neexistují: hospitace se nekonaly, dotazníky rodičům se nevyhodnotily, ze závěrů nevzešlo opatření. Lepší je skromnější plán, který skutečně poběží – několik hospitací ročně, jedna dotazníková vlna, pololetní reflexe na pedagogické radě – než ambiciózní plán, který nikdo nesplní.
Bloky, které pokrývají jen část okruhů
Když se bloky rodí od výtvarných činností a svátků, obvykle chybí předmatematické představy, praktický život a ochrana životního prostředí. Tabulka bloky × okruhy to odhalí za deset minut.
Bloky rozvržené po měsících
Nejčastější pozůstatek dosavadního znění. Blok s pevným obdobím učiteli říká, kdy se má čím zabývat, a právě to revidovaný RVP PV nechce. Stejně nevhodné je vypsat ke každému bloku všechny výsledky učení a kompetence – výčet pak nic neříká o tom, k čemu blok opravdu míří.
ŠVP, které nikdo ze sboru nečetl
Pokud se na dokumentu nepodíleli učitelé, nebude se podle něj pracovat. Osvědčuje se projednat vzdělávací obsah na pedagogické radě, přiznaně vypustit to, co se dlouhodobě nedaří, a naopak doplnit, co učitelé dělají navíc.
Dokument, který se za pět let ani jednou nezměnil
Škola se mění: přibývají děti s odlišným mateřským jazykem, obměňuje se sbor, zrekonstruuje se zahrada. ŠVP, ve kterém není nic z toho vidět, sám dokládá, že se s ním nepracuje.
Jak často ŠVP měnit
ŠVP je otevřený dokument. RVP PV uvádí, kdy ho aktualizovat: na základě zjištění z autoevaluace, z externího hodnocení školy, při úpravách RVP PV nebo právních předpisů. Drobné změny se dělají průběžně a zapisují se s číslem jednacím a datem účinnosti; větší úprava vzdělávacího obsahu má smysl tehdy, když se škola výrazně změní.
Změny je vhodné projednat na pedagogické radě a poznamenat, z čeho vycházejí. Právě dohledatelná linka „zjištění → opatření → změna v ŠVP“ odlišuje živý dokument od mrtvého. Největší úpravu teď čeká každou školu: převod na revidované znění s účinností nejpozději od 1. 9. 2027.
Kontrolní seznam před vydáním
Než ŠVP podepíšete a zveřejníte, projděte tyto body:
- Má dokument číslo jednací, datum vydání, platnost a podpis ředitelky?
- Odpovídají identifikační údaje zápisu ve školském rejstříku?
- Je popsáno všech pět okruhů podmínek a u každého konkrétně, jak je zajištěn?
- Obsahuje ŠVP část o pedagogickém týmu a jeho profesním rozvoji – obecně, bez jmen?
- Směřují bloky ve svém souhrnu k výsledkům ze všech čtyř oblastí a žádný okruh nezůstal bez bloku?
- Jsou bloky flexibilní – bez pevného měsíce nebo období – a dost široké, aby z nich šla odvodit různá témata?
- Jsou popsány vzdělávací strategie ke všem osmi klíčovým kompetencím a k oběma gramotnostem?
- Je nastavené pedagogické diagnostikování a má plán autoevaluace kritéria, termíny a odpovědnost?
- Podíleli se na ŠVP učitelé, kteří podle něj budou pracovat?
- Je ŠVP zveřejněn na místě přístupném veřejnosti a vědí o něm rodiče?
Pokud ještě píšete podle dosavadního znění
Podle dosavadního RVP PV lze pracovat nejdéle do 31. 8. 2027. ŠVP v tomto znění má pět vzdělávacích oblastí (Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět), samostatnou kapitolu Organizace vzdělávání, evaluační systém místo plánu autoevaluace a neobsahuje část o pedagogickém týmu. Integrované bloky v něm mohou být rozvržené po měsících nebo ročních obdobích a u bloků se uvádějí dílčí cíle a očekávané výstupy.
Většina rad z tohoto návodu platí pro obě znění: psát o vlastní škole, nepřebírat cizí text, zapojit tým a slibovat jen takovou evaluaci, kterou opravdu provedete. Velkou úpravu ŠVP podle dosavadního znění se ale už pouštět nevyplatí – práci by bylo třeba za krátkou dobu dělat znovu.
Kam dál
Pokud píšete ŠVP poprvé nebo ho převádíte na revidované znění, začněte vzdělávacím obsahem. Je nejtěžší, ale zbytek se kolem něj napíše snáz; administrativní části nechte na konec.
interedu.cz nabízí průvodce, který ŠVP sestaví z odpovědí o vaší škole v členění revidovaného RVP PV a hlídá, aby žádný okruh ani očekávaný výsledek učení nezůstal bez bloku; na dokument navazuje plánování ve třídě a třídní kniha. Návod výše ale funguje sám o sobě – pokud si ŠVP píšete vlastními silami, je to zcela v pořádku.
Co se mění v revidovaném RVP PV Časté dotazy k ŠVP a TVP Jak spolu souvisí RVP PV, ŠVP a TVP Průvodce tvorbou ŠVP na interedu.cz
Názvy oblastí, okruhů, kompetencí a znění očekávaných výsledků učení: RVP PV, otevřená data NPI ČR (CC BY 4.0).